Histopatologická sekce - historie
a) česká dermatohistopatologie
Základy české dermatohistopatologii položili, J. Trapl, B. Bednář (patolog) a A. Kůta. V dalších generacích je rozvíjeli K. Borč, M. Hůla, J. Horáček, V. Jorda a B. Konrád. V současnosti činní dermatohistopatologové jsou uvedeni v bodu 2.
Archivy dermatohistopatologů představují pravděpodobně nejrozsáhlejší systematicky tříděné zpracování kožních biopsií v České republice, zvláště u zánětů kůže. Jejich začátky sahají do roku 1949 a jsou neustále doplňovány i o nejnovější diagnózy, jak je přináší nové poznatky a změny klasifikací. To udržuje kontinuitu s vývojem světové dermatohistopatologie. Výuka, výzkum a rozvoj dermatohistopatologie jsou udržovány již ve 4. generaci dermatohistopatologů, což je doloženo ve stovkách publikací a přednášek v českém a zahraničním tisku a ve sbornících z kongresů. Kongresy dermatohistopatologie jsou organizovány převážně dermatohistopatology. Tato situace v České republice je analogická se zahraničím. Dermatohistopatologie tak reprezentuje historicky a věcně pevně zakotvenou, fundamentální součást dermatologie. Specifický rys dermatohistopatologie je stručně vyjádřen slavným výrokem P. G. Unny:
„ Dermatolog by nikdy neměl přestat posuzovat klinický obraz histologicky vycvičeným zrakem a histologický obraz analyzovat pohledem klinika!" Toto cvičení vzniká rutinní prací s mikroskopem.
b) světová dermatohistopatologie
Historie a vývoj světové dermatohistopatologie shrnují nejlépe následující práce:
1. Kerl, H., Burg, G., Sterry, W., et al.:
Über Probleme, Verantwortung und Ziele in der Dermatopathologie. Hautarzt, 49, 1998, s. 533 - 535.
2. Kerl., H.:
Dermatopathology in Europe. Arch. Derm., 135, 1999, s. 21 - 24.
3. Ackerman, A.:
Dermatopathology is for dermatologists and pathologists. J. Amer. Acad. Derm., 5, 1983, s. 107 - 108.
4. Ackerman, A.:
Training residents in dermatopathology. Why, when, where, and how. J. Amer. Acad. Derm., 22, 1990, s. 1104 - 1106.
5. Steigleder, G.:
Die Bedeutung der Dermato - histologie für die klinische Diagnostik - Aufgaben und Möglichkeiten. Z. Kautkr., 58, 1983, s. 861 - 866.
6. Winkelmann, R.:
Dermatopatohology. J. invest. Derm., 67, 1976, s. 188 - 194.
c) perspektivy české dermatohistopatologie
Zvláštní charakter dermatohistopatologie vyžaduje kooperaci dermatohistopatologů a patologů. Ta byla naplňována jak v minulosti, je naplňována v přítomnosti a specifický rys specializace vyžaduje těsnou každodenní kooperaci i pro budoucnost. To se týká jak běžné diagnostické činnosti, tak výzkumu. Tato kooperace dlouhodobě probíhá, je vyjádřena v připravované koncepci dermatovenerologie a formálně je zakotvena v podmínkách pro získání "Osvědčení k diagnostické činnosti v dermatologické histopatologii" (viz kapitola 3. 6.).
Perspektivy dermatohistopatologie v Evropské unii jsou vystiženy v následujícím textu -
„White Book" on Dermatovenereology in Europe. Dermatopathology. Kerl, H., Cerio, R., Anadolu, R ., Bartak P., Chimenti, S., Forsea, D. Bern, 2001, 160 s.