Maligní melanom

Maligní melanom se vyskytuje stále častěji. Za posledních třicet let stoupl počet případů v ČR 4x. Muži a ženy jsou postiženi téměř stejnou měrou (někteří autoři uvádějí větší výskyt u žen v poměru 1,5 : 1).

Většímu výskytu nádorů kůže všeobecně přispívají kožní fototyp I a II, časté a hlavně dlouhé opalování na slunci (zvláště přes polední dobu), zejména spálení kůže, ale i dlouhodobé opalování kůže, byť tzv. dostatečně chráněné slunečními filtry s vysokým UV faktorem, který sice brání spálení kůže, ale uměle prodlužuje možnost pobytu na slunci bez rizika spálení, ovlivňuje změny imunity v kůži a tak zvyšuje riziko vzniku kožních nádorů. Větší riziko vzniku maligního melanomu je u osob, které mají na své kůži pigmentové névy. Podle některých autorů přítomnost 50-90 pigmentových mateřských znamének zvyšuje vznik maligního melanomu až 2x. Některé z těchto pigmentových projevů skýtají ještě větší až 10x pravděpodobnost vzniku. Větší riziko panuje i u osob, kde v rodině se již nějaká rakovina kůže vyskytovala.

Maligní melanom je nádor z pigmentových buněk. Je méně častý než např. bazaliom, ale zároveň nebezpečnější. Může se v zásadě vyskytnout kromě kůže i na sliznici a v oku. Slizniční formy jsou vzácné. Nejčastější je kožní forma. Na těle se může se vyskytnout kdekoliv, nejčastěji na plochách, které se vystavují slunečnímu záření nárazově. V místech slunci prakticky nevystavovaných se vyskytuje méně.

Biologicky se jedná o značně nebezpečný typ nádoru, který je schopen poměrně časně metastazovat. Na druhé straně, vzhledem k tomu, že se jedná o nádor, který je uložen na kůži a je barevný, je možno jej v naprosté většině případů odhalit v časném stádiu, kdy pravděpodobnost vyléčení je téměř stoprocentní.

Jaké jsou příznaky zhoubného melanomu kůže?

Varovným signálem jsou změny velikosti, barvy (včetně ztráty barvy, mylně považované za hojení), tvaru, vyvýšení, svědění, mokvání až krvácení. Všechny je třeba považovat za projev, se kterým by postižený měl přijít co nejdříve na konzultaci ke kožnímu lékaři - zabývajícímu se vyšetřováním pigmentových mateřských znamének. U každého tzv. klinického pracoviště jsou speciální komise pro pigmentové útvary (Ústí/L., Plzeň, České Budějovice, Praha - Fakultní nemocnice Karlovo nám., Motol, Královské Vinohrady, Hradec Králové, Brno, Olomouc, Ostrava). Za maligním zvratem ohrožená se považují též znaménka na místech vystavených mechanickému dráždění (např. oblečením - v pase, pod ramínky apod.). Obecně platí, že za podezřelé je nutno považovat pigmentová znaménka větší než 6mm v průměru, s nepravidelnostmi okrajů nebo nepravidelným zbarvením.

U melanomu zvláště platí pravidlo, že včasný záchyt znamená lepší prognózu, při včasném odstranění je pravděpodobnost dalšího růstu a ohrožení zdraví popřípadě i života pacienta prakticky nulová. Navíc, vzhledem k tomu, že kůže je dobře přístupná vyšetření, a pigmentová znaménka jsou nápadná, je pozdní diagnóza ve většině případů zbytečná.

Jak se stanoví diagnóza zhoubného nádoru kůže?

Klinická diagnostika vyžaduje poměrně značnou zkušenost. Proto je vhodné, jestliže je soustředěna do rukou úzkého týmu, obvykle formou melanomových komisí, s působností přibližně v rozsahu bývalých krajů.

Dostatečně zkušený dermatovenerolog je schopen většinu kožních nádorů rozlišit klinickým vyšetřením (tedy bez použití přístrojů), v některých případech je nutno využít některých pomocných metod (např.dermatoskopie, vizioderm). K jednoznačnému potvrzení nádoru kůže se používá biopsie, tj. vyšetření vzorku tkáně pod mikroskopem. Jelikož se nádory kůže šíří do dalších částí těla jen zřídka, další vyšetření (lymfatické uzliny apod.) jsou prováděny jen v případě podezření na metastatický výskyt nádoru.

Jak se nádory kůže léčí?

Hlavním cílem léčby je kompletní odstranění nádoru. V úvahu se bere místo výskytu nádoru, jeho velikost, věk pacienta a další hlediska včetně kosmetických. Léčba je ve většině případů chirurgická (odstranění nádoru s dostatečným lemem zdravé kůže), někdy lékaři doporučí také ozařování nebo chemoterapii. Dalšími možnostmi, v závislosti na rozsahu nádoru, jsou laserová terapie a kryoterapie.

Melanom se může šířit, především cestou mízních cév do mízních uzlin. Při postižení mízních uzlin je nutné jejich kompletní odstranění v dané oblasti (obvykle podpaží nebo tříslo). Pro časnou diagnostiku postižení uzlin a k vyloučení zbytečného zákroku, současně k možnosti včasného řešení postižení uzlin, byla vyvinuta metoda biopsie sentinelové uzliny.

Pacienti jsou pak dlouhodobě sledováni a dle stavu je jim podávaná další většinou celkově podávaná léčba v tabletách, injekcích, infuzích. Někdy se individuálně aplikuje i ozařování.

Postižení bývají starší věkové kategorie, ale výjimkou nejsou ani pacienti středního věku i mladší. V poslední letech zaznamenáváme nárůst nemocných s kožními nádory, což může být důsledek jednak lepší diagnostiky, jednak i toho, že lidé si začínají svého zdraví více vážit díky zdravotní výchově, ke které bezesporu přispívají i sdělovací prostředky. Řada pacientů proto neodkládá návštěvu lékaře už při prvních příznacích onemocnění. Jejich rozhodnutí je správné.

Přestože je maligní melanom velmi zhoubný nádor, žádný člověk by na něj nemusel zemřít! Vzhledem ke svému umístění na kůži je snadno zachytitelný a počáteční stadia jsou chirurgicky zcela vyléčitelná! Buďme tedy všímaví ke všem změnám našich "mateřských znamének", zejména těch, která se objevila nově (růst, změna barvy, okrajů nebo povrchu, svědění, krvácení, zvředovatění) a neprodlévejme zbytečně na sluníčku, vždyť opalování je koneckonců docela nezáživné.