Hojení chronických ran

Wound care  -  wound healing  -  wound management

Zpracovala: Doc.MUDr.Pospíšilová Alena CSc

Úvod

       V posledních  desetiletích  se  zřetelně  zvýšily znalosti o hojení ran a faktorech s hojením ran spojených. Výrazně se zlepšily konzervativní i radikální chirurgické metody ošetřování ran. Zavádějí se nové chirurgické a chirurgické-plastické metody, ve zvýšené míře se používají se biologická krytí, na rány se aplikují allo- a autotransplantáty keratinocytů a konečně byla sestavena bioinženýrská kožní tkáň Apligraf (LSE) sloužící k okamžitému krytí ran.
      Rozvíjející se farmaceutický průmysl přinesl na trh stovky nových krytí ran a  obvazového materiálu, pozitivně se uplatňujících v jednotlivých fázích hojení ran při konzervativním způsobu ošetřování. Tato krytí, spojená s novým a zcela odlišným způsobem ošetřování ran, nahrazují a postupně vytlačují dosud používanou klasickou léčbu ran, sestávající především z masťových extern a obkladů.
      Na základě současných poznatků z patofyziologie hojení ran a  moderních  způsobů  jejich léčby, je třeba  nově koncipovat problematiku hojení ran a péče o ránu ( wound healing, wound care).Tyto pojmy jsou v zemích západního světa běžně používány a slouží především k provádění koordinované péče o rány všeho druhu, řízenou „wound managementem“. Tato péče je mutidisciplinárního charakteru a jsou do ní začleněni všeobecní (praktičtí) lékaři, odborní lékaři – dermatologové, chirurgové, plastičtí chirurgové, internisté, diabetologové, geriatři, bakalářky ošetřovatelské péče a dále sestry všeobecné, sestry specialistky a domácí péče. Do koordinované péče o ránu musí být zapojeni i  zaškoleni členové rodiny a sám pacient, od kterého se vyžaduje maximální spolupráce.
                Z výše uvedených medicinských aspektů vyvstává potřeba zřízení sekce hojení ran při dermatovenerologické společnosti a vytvoření wound managementu, koordinující činnost osob zapojených do procesu hojení ran a péče o ránu všeho druhu. Účelem této koordinované péče je efektivní a ekonomicky zohledněné zhojení rány, u nezhojitelných  chronických ran dosáhnout touto cestou takového stupně ošetření, které podstatně zvýší kvalitu života člověka ve všech dimenzích.

Definice rány:
     Pod pojmem rána se rozumí porušení integrity kožního krytu, tvořícího bariéru mezi zevním a vnitřním prostředím. Každé narušení kožního povrchu je spojeno se ztrátou kožní substance, která může zasáhnout různě hluboko do tkání podkožních.

Klasifikace ran:
    Podle způsobu vzniku, rozsahu hloubky a především podle délky trvání, se rány dělí na akutní a chronické.       
Rány akutní vznikají náhle ve zdravé tkáni  - mechanické  (operační, řezné, bodné, sečné),
                                                                             - termické, aktinické,  
                                                                             - chemické.

Chronické rány jsou všechny rány, které trvají déle než 4 týdny. Vznikají obvykle v oblasti poškozené předcházejícím onemocněním, uplatňující se v etiologii onemocnění. Většinu z nich představují chronické rány – ulcerace bérce a dekubity. 
Podle epidemiologických dat je prevalence ulcerací v populaci civilizovaných zemí l-2%.
Často se jedná nejenom o chronické onemocnění, ale i recidivující s dlouhou dobou hojení, postihující převážnou mírou jedince vyšší věkové kategorie.
K chronickým ranám patří rány (ulcerace)  příčiny   - venózní,
                                                                                          - arteriální,
                                                                                          - infekční,
                                                                                          - hypertenzní
                                                                                          -trombangiitis obliterans,
                                                                                          -atrophia blanche,
                                                                                         -krevní poruchy  
                                                                                         -neuropatie,
                                                                                         -autoimunní,
                                                                                         -metabolické (diabetické),
                                                                                         -tlakové (dekubity),
                                                                                         -arteficiální,
                                                                                         -nádorové,
                                                                                         -vrozené defekty.

Hojení ran
    Nezávisle na druhu rány a rozsahu ztráty tkání, proces hojení rány probíhá ve 3 fázích, které se nezávisle prolínají:
1.fáze zánětlivá –exsudativní (čistící), ve které dochází k zástavě krvácení a čištění rány,
2.fáze proliferační (granulační) s tvorbou nové granulační tkáně a cévní proliferací,
3.fáze reepitelizační s diferenciací epitelu a tvorbou jizvy.
Poruchy procesu hojení:  stagnace čistící fáze,
                                              zpomalení granulační fáze,
                                              chybějící epitelizace,
                                              tvorba hypertrofických jizev,
                                              pooperační komplikace (seromy, hematomy, dehiscence ran),
                                              infekce mikrobiální, plísňová, virová.

Prognóza hojení
je závislá na patologicko-anatomickém a patologicko- fyziologickém nálezu postižené oblasti. Kromě těchto základních ukazatelů ji ovlivňuje celá řada faktorů např.věk nemocného, celkový stav organizmu, základní mobilita, kloubní mobilita, přídatná onemocnění, případně další.

Diagnostický postup
a určení přesné etiologie vzniku rány, je základní podmínkou správné léčby veškerých ran.
1.Anamnestické údaje: rodinná anamnéza,
                                        osobní anamnéza,
                                        sociální anamnéza,
                                        předcházející onemocnění,
                                        současné onemocnění.
2.Klinické vyšetření:   aspekce,
                                       palpace,
                                       perkuse,
                                       sondáž.
3.Přístrojové vyšetření: neinvazivní : sonografie,
                                                                 pletysmografie,
                                                                 prostý snímek rtg,
                                         invazivní: kontrastní rtg vyšetření – flebografie,
                                                                                                         arteriografie,
                                                                                                         lymfografie,     
                                                                                                         fistulografie,
                                                                  izotopová vyšetření:  flebografie,
                                                                                                          lymfografie.               
4.Laboratorní vyšetření: mikrobiologické
                                           mykologické
                                           serologické.

Objektivní nález

Popis rány
Při  popisu rány je nutno brát v úvahu: lokalizaci rány,
                                                                    velikost,
                                                                    okraje, 
                                                                     hloubku,
                                                                     zasažení podkožních tkání,
                                                                     charakter spodiny,
                                                                     exsudaci,
                                                                     okraje,
                                                                     nejbližší okolí,
                                                                     zápach.
Zhodnocením objektivního nálezu určíme fázi hojení  a zvolíme nejvhodnější způsob léčby rány. Objektivní známky doplněny subjektivními příznaky a anamnestickými údaji, přispějí velkou mírou ke stanovení diagnózy.

Zhodnocení celkového stavu
     Schopnost hojení rány podlého celé řadě obecných faktorů, závislých na celkovém stavu pacienta.
Mezi ně patří:    věk
                             stav výživy
                             imunitní stav
                             základní onemocnění
                             přídatná onemocnění
                             léky
                             pooperační komplikace
                             následky šoku
                             drogy
                             psychosociální aspekty.

Diferenciální diagnóza

připadající v úvahu u konkrétní rány dané etiologie.

Léčebný postup

1.péči o celého člověka (holistický přístup)
2.profesionální přístup k hojení
3.respektování fází hojení rány
4.zajištění vlhkého hojení rány (moisture wound healing)
5.zajištění nejvyšší možné kvality života ve všech složkách        
6.zvolit ekonomicky efektivní léčbu.

Místní léčba:
1.sanace spodiny rány:  chirurgický débridement
                                           enzymatické čištění
                                            fyzikální čištění
                                           antimikrobiotika, antiseptika
2.podpora granulace a epitelizace
3.krytí rány
4.léčba okolí

Způsob léčby:
1.konzervativní:           
a)      klasická: výplachy, obklady, koupele, masti, pasty, tinktury.
b)      moderní: transparantní polyuretanová krytí, pěnová polyuretanová krytí, pěnová silikonová krytí, hydrogely, xerogely, hydropolymerová krytí, hydrokoloidní krytí, alginátová krytí, krytí s aktivním uhlím, absorpční krytí, síťové materiály a další.
     Požadavky na krytí:  optimální absorpce a kontrola exudátu,
                                            vytvoření vlhkého prostředí,
                                            prevence infekce,
                                            účinné odstranění poškozené tkáně,
                                            redukce bolesti.
2.chirurgická: incize, excize, abraze, debridement.
3.chirurgicko-plastická: velké kožní transplantáty v plné tlouštce kůže, malé kožní štěpy-
                                        -Reverdine, Thiersche, meshované kožní štěpy .
4.biologické štěpy: keratinocyty, bioinženýrská kožní tkáň (LSE – Apligraf).

Systémová léčba
zaměřena na: etiologii rány,
                      celkový stav pacienta,
                      přídatná onemocnění,
                      tišení bolesti,
                      mobilitu pacienta,
                      psychický stav,
                      infekci rány,
                      zlepšení troficity postižené oblasti,
                      systémová imunostimulace.

Kompresivní léčba:
s ohledem na etiologii:  zástava krvácení,
                                        redukce sekrece,
                                        redukce žilní a lymfatické stázy,
                                        zlepšení žilního oběhu, 
                                        podpora svalově žilní pumpy.

Fyzikální léčba:
s ohledem na etiologii rány:   rehabilitační cvičení  (pohybová, dechová),
                                               manuální masáže okolí rány,
                                               lymfodrenážní masáže,
                                               přístrojová fyzikální terapie: vasotrain, pressoterapie, laser,  
                                               ultrazvuk, elektrostimulace, magnetotherapie, biostimulační     
                                               lampa a další.

Dieta:
úprava stravy s ohledem na etiologii rány: diabetickou,
                                                                     arteriosklerotickou,
                                                                     popáleninovou,
                                                                     malnutriční.

Hodnocení léčby:
Hojení rány:
parametry: spodina rány (povlaky, nekróza, sekrece),
                   hloubka rány,
                   velikost,
                   okolí,
                   zápach.

Hodnocení kvality života:
dimenze: somatická (bolest),
                fyzická,
                sociální,
                psychická.
Prognóza hojení:
ve vztahu k :  etiologii rány,
                       velikosti rány,
                       délce trvání,
                       mikrobiálnímu osídlení,
                      věku pacienta,
                      celkovému stavu pacienta,
                      přídatných onemocnění (ICHS, diabetes mellitus),
                      mobilitě celkové,
                      mobilitě kloubní.

Prevence:
1.      odstranění vyvolávající příčiny,
2.      edukace pacienta,
3.      dodržování preventivních opatření.

Perzonální a technické předpoklady:
Multidisciplinární péče
Osoby pečující o ránu: 1. lékař – praktický
                                                      odborný : dermatolog,
                                                                      internista,
                                                                      diabetolog,
                                                                       chirurg,
                                                                       cévní chirurg,
                                                                       plastický chirurg,
                                                                       geriatr,
                                      2.bakalářka ošetřovatelství,
                                      3. sestra -  všeobecná,
                                                         specializovaná
                                     4.domácí péče odborná (sestry),
                                     5.rodinná péče (zaškoleni příslušníci rodiny),
                                     6.sám pacient.

Forma  léčby: 1.ambulantní : a) odborný lékař
                                               b) praktický lékař
                        2.domácí péče
                        3.klinická hospitalizace krátkodobá
                        4.hospitalizace dlouhodobá na specializovaném oddělení
                        5.následná péče hospitalizační  (LDN).

Ekonomické aspekty:
strategie: snížení nákladů:  a) přímých (léky, SZM, využívání moderních krytí)
                                                  b)nepřímých (mzdy zdravotního perzonálu, doprava pacienta,
                                                      pracovní neschopnost, invalidita apod.)

Systém vzdělávání osob zapojení do péče o ránu:
Lékaři:  -semináře regionální zajišťované klinickým pracovištěm zabývajícím se hojení ran 
              pro lékaře specialisty,
             -regionální semináře pro praktické lékaře zajišťované odbornými pracovníky zabý-
              vajícími se hojení ran ,
             -doškolování praktických a odboných lékařů IDVZP,
             -stáže na klinických pracoviších (vypsaná školící místa)
             -firemní přednášky zajišťované odbornými pracovníky zabývající se hojením ran.
Sestry:  - semináře regionálního charakteru zajišťované klinickým pracovištěm,
             - vzdělávání prostřednictvím IDVZP všeobecných a specializovaných sester,
             - praktická klinická stáž,
             - firemní přednášky a doškolovací se zaměřením problematiku hojení ran.

Závěr:
      I když v současné době péče o ránu u nás není zatím doceněna, budoucnost vyžaduje  změnu postoje a profesní přístup k hojení ran pacientů . Stále více se budou muset brát v úvahu náklady spojené s léčbou a ekonomický dopad nemoci na pacienta. Proto je potřeba vytvořit multidisciplinární  týmy s profesní kvalifikací věnující se hojení ran a vzdělávání nových kolektivů věnujících se problematice hojení ran. Vytvořené multidisciplinární týmy pak musí nabídnout nejlepší a ekonomicky nejvýhodnější nejenom léčbu ran, ale celého pacienta ( holistický přístup). V rámci péče o ránu je nutná komunikace zdravotníků s pacientem, pojišťovnou a složkami zdravotnických zařízení. Cílem této společné péče je zlepšení kvality života pacientů zvláště s ranami chronickými, odstranění jejich společenského handicapu a předcházení recidivám.